M. A. I.

Krásný den všem!
Dnes jsem se rozhodla, že Vám udělám celkový článek o tom jak jsme byli ve Vietnamu. Je to shnutí celého výletu.

Vietnam je krásná země a teď vím, že se tam budu ráda vracet. Poznala jsem mnoho skvělých lidí a užila si každé jídlo, na které jsem narazila.

Můžu se Vám teď trochu otevřít a vysvětlit Vám, jak to doopravdy mám. Moji rodiče z Vietnamu pocházejí, ale já jsem se narodila v Německu a od mala žiju v České republice,  mám české doklady i Vietnamské. Moc o tradicích nevím, ale jedniný co vím, že Vietnam je mým druhým domovem a miluju ho!

2. 05. 2017


Jsou 3 ráno a s Tončákem vůbec nemůžeme usnout. Zapneme si tedy film, trochu si povídáme a nakonec přece jen usnu. Ventilace přitom jede na plné obrátky. Tony ale ulehne až kolem 5 večer. Což je 23 v ČR.

Vstáváme 9 ráno, což je v ČR kolem 3 ráno, hrůza. Jedeme na pouliční snídani, vždycky jsem to chtěla zažít, i když jsem se vždy trochu bála, že to může být nehygienické, tím, jak jsou stánky s občerstvením venku v tom vedru a vlhku. Dáváme si Pho tai bo, což je polévka s rýžovými nudlemi, s hovězím masem, které je nakrájené na tenké syrové plátky a "uvaří" se až po zalití vývarem. Vietnamci mají hlavní jídlo na snídani. A jelikož na to nejsem zvyklá, Tak jsem to nesnědla všechno, ale bylo to vynikající.

Pak jsme šli na procházku s mojí sestřenkou, je ostuda, že o své zemi nic nevím, a když se zeptám co to je nebo co to znamená, tak některým slovům nerozumím nebo jí dokonce nechápu. Vietnamština už prostě není mým rodným jazykem ale to i čeština :D

Lidi na nás po ulici furt koukají, asi tak vysokou vietnamku neviděli, nebo dokonce slyším, že jsem cizinka. Vietnamci jsou prostě malí.

Dneska byl pohodový den, zítra to bude trochu náročné a nevím zda Vám něco natočím.

Krásný květnový den všem, konečně se mi život zase vrátil do starých kolejí a přináším Vám opožděný Wrap - Up neboli přečteno za měsíc duben. Na začátku dubna šlo všechno hladce, ale pak se začly dít věci, které jsem nečekala. Kdo mě zná a sleduje mě na knižním i na osobním instagramu, ví, že jsem si procházela těžkým obdobím. No nic, už žádné vykecávání a vrheneme se na knížky, které jsem v dubnu přečetla.


Mým pokladem a první knihou v dubnu je kniha Fantastická zvířata s původním scenářem. Nehorázně se těším na knihu od Mloka :) 4*/5*

Další knihu, kterou jsem přečetla je recenzní výtisk od Joty a to Všechno úplně, všechno od Nicol Yoon.  Kniha mě velmi mile překvapila a při dokončení čtení jsem změnila svoje hodnocení 4*/5*


Asi víte, že v dubnu  konečně vyšel 3. díl očekávané triologie Knihy snů, bože, ani nevíte jak jsem byla happy, že jí konečně držím v ruce.  Jak dlouho jsem na tu krasavici čekala. Dala jsem si re-reading 1. dílu, abych si vzpomněla na všechny ty detaily. No čtení jsem si jak jinak než užila! 5*/5*


Poslední knihu, přečteno v dubnu je obraz Doriana Graye. Příběh mě velmi mile překvapil a musím říct, že mě to bavilo. 4*/5*

V dubnu mám ještě jednu knihu rozečtenou to Jsou světla, která nevidíme a musím říct, že se mi příběh moc líbí. Jen to je bichle jak hrom a doufám, že jí už brzo dočtu.



Tak to jsou knihy, které jsem v dubnu přečetla. Jaké jsou vaše přečtené knihy a na jaké se chystáte?

29.04. 2017

Je sobota, letenky koupené, kufry sbalené a teď zbývají jen ty drobnosti, co si vzít do letadla. Možná ještě nevíte o co jde, ale s Tonym letíme do Vietnamuuuu. Neřeknu Vám z jakého důvodu, ale nějaký tam je. Chci ještě říct, že neznám člověka, který by letěl do své rodné země jen na týden, normálně se tam zůstává minimálně měsíc, dokonce i na tři měsíce.

Já letím do Vitenamu na tajňáka, ale pochybuji, že někdo z členů rodiny umí číst česky a sleduje mě na youtube. Akorát můj strejda teda ví, že přijedu, ale zbytek rodiny ne. Byl by z toho skandál přijet s přítelem, s kterým jsem skoro šest let a nebýt vdaná. Co si to opovažiju přinést na seznámení mého přítele, musí to být manžel atd. takové věci bych slyšela na každém rohu.:D Každá rodina má tradice trochu jinak, takže kdybste narazili na někoho, a řekl by Vám, že si vymýšlím, tak mu jeho život závidím :D.

Letíme zítra v neděli a ve Vietnamu budeme v pondělí ráno, budeme přestupovat v Turecku, což se trochu těším, nesmíme ven, ale tak či tak se těším. Husby se naopak bojí, že na nás někdo zaútočí :D

Ukážu Vám, co si do letadla beru. Zkušenosti a ponaučení mi tentokrát pomohly s výběrem.
Obleču se formálně, ale zároveň pohodlné oblečení. Mám baťůžek. Baťůžky jsou vždy poholdnější než obrovská kabelka, která je dost nepraktická. Dioptrické brýle na očích, jeden z nás musí vidět, aspoň. Nezapomenu si sbalit pohodlné oblečení, jako legíny a tričko, plus mikunu a ponožky, v letadle dost fouká. V letadle Vám dají i zubní pastu, ale ta mi moc nechutná, tak máme cestovní, vlhčené ubrousky a kapesníky a nesmí chybět powerbanka. Základní make up, peněženka, doklady a hurá na cestuuuu..

30.05.2017
 Věci zbalené, nasedáme do auta  a hurá na letiště. Letěli jsme s jednou holkdou a její dcerou. Sama je z Prahy, blízko od Chodova a za týden se vrací do ČR jako my, svět je malý :D Její malá dcera je tak rozkošná, že si při mezipřistání v Istanbulu našla kluka.

1.05.2017

Vietnamské dusno nás hned bouchlo do obličeje, začali jsme se potit. Před chvílí jsem dorazila domů ke strejdovi a jsem ráda, že už jsme v pokoji s ventilací... znáte to, nejste svoji, nesmíte se ani prstíčkem dotkout, ale kdo by v dnešní době dodržoval pravidla :D

Chtěla bych Vám  ještě říct, že Saigon bude už asi mým domovem a cítila jsem se tam lépe. Teď jsme momentálně v Hanoii, ale protože musíme, jinak bych hned odletěla do Saigonu. Hanoi mi prostě nesedí.

Ve Vietnamu se toho dost změnilo, především silnice a budovy.